Koukám, že většiná vás starých tatra-harcovníků trpí syndromem "tatra je starý nespolehlivý a nevděčný krám, kvůli kterému jsme akorát pro legraci, ale my jí přesto nenávidíme i zbožňujeme zároveň"...
Jinak svou cestu po boku 911-ky bych nikdy nenazval trápením. Vše, co jsem do ní vložil, ať čas nebo peníze, mě těšilo, poučilo a hlavně se neztratilo.
K tatře přistupuji s pocitem hrdosti čechoslováka na jediný socialistický youngtimer z celého východního bloku, který za něco stojí a se kterým snad prožiju alespoň několik zajímavých okamžiků.