Tatra 57 "Béčko"

[DRracer]

Mohlo, ale uz je asi pozde

Kolik odhadujete, ze vzniklo T57b na "alternativni paliva" ?

[Michael]

Já bych řekl, že Béček na dřevoplyn vzniklo jen pár kousků.
Osobně si myslím, že v tatře pouze 2 vozy, které jsou na fotech.
U kolegy jsem viděl jiné tovární záběry na tyto vozy ( asi 8-10 pohledů ).
Samozřejmě individuální přestavba u autodílny je možná a dosti pravděpodobná.
Dřevoplyn se používal i u T-30, 52 a mnoha dalších vozů různých značek ( viz článek v čas. Motor Journal ).

Svítiplynových Béček vzniklo rozhodně více.

[Michael]

Cestovatel Foit a jeho Béčko ( před rozpadnutím ).

[Michael]

Na této fotografii je jako valník...

[Karel]

U Béčka (stejně jako u Áčka) je nevýhodou že poslední příčný nosník karoserie je před diferákem a celá záď karoserie je řešena jako převis a při dlouhodobém zatížení dost trpí. Na to doplatila Foitova Tatra. Po jeho úpravě (celou záď předělal jako Pick-up) s ní ale dojel (i přes to že mu ji kdesi rozlícení domorodci značně zdemolovali).
Pouze dodávkové vozy měli ještě navíc uloženou kastli na plotně zadního pera.

[JáPavel]

Zdravím,
já jsem ten poslední příčný nosník jak píšeš měl před diferenciálem přichycený velkou sponou k rouře. Ale na dobových fotografiích jsem viděl ,že ten příčník je ze spodu na diferenciálu ze kterého trčí dva svorníky. Já jsem měl ten jeden zalomený,takže někdo přede mnou to řešil tou sponou a zadek tím pádem byl dost utopený. Nyní při výměně diferenciálu jsem ten příčník přišrouboval snad tak jak má být ze spodu k němu.

[Karel]

Ten zadní příčný nosník má být samozřejmě přichycen k diferáku. Tím že jsem psal před diferákem jsem měl na mysli před zadní nápravou. Na diferáku je pro zadní nosník vytvořena rovná plocha se dvěma svorníky (štefty ). Vlivem přetěžování se mohou vytrhnout svorníky zadního pera, nebo zadního nosníku, ale mnohdy bohužel obojí . To je bohužel daň za to že karoserie je zavěšena pod rámem, diky čemuž má ale vůz podstatně lepší stabilitu.

[ondrej]

Dnes sme zase pokračovali s Romanom M. na dolaďovaní motora B-čka. Zohnal som druhý karburátor, nakoľko ten pôvodný pôsobil dosť nedôveryhodne a z tých dvoch sme nakoniec jeden dali dohromady. Stále sa nám ale akosi nezdá nastavenie zmesi.
Nemá niekto osadzovacie tabuľky pre tento motor? Obidva karburátory máme Jikov, ich niektoré osadzovacie prvky sa ale líšia, nehovoriac aj o rozdielnom spôsobe označovania.
Zaujímala by ma predovšetkým hlavná tryska a vzdušník a voľnobežná tryska.
A aká by mala byť optimálna vzdialenosť elektród sviečok? Teraz máme 0,6 , čo sa nám osvedčuje asi najlepšie...

[Karel]

Karburátor Jikov 30 POV pro motor T-57B má být osazen takto:
difuzer - 20;hlavní tryska - 115; vzdušník - 180; tryska volnoběhu - 50; vzdušník volnoběhu - 120; trysky sytiče - 120.

[Roman Maďar]

Karel, dakujem

[ondrej]

vďaka - a ešte tie sviečky...0,6 OK ?

[Karel]

Výrobce svíček uvádí 0,5 - 0,8 . Popravdě řečeno nikdy jsem to neměřil (kouknu a vidím ), ona T-57 (A,B,K) je stavěná tak, že nějaká ta desetinka nehraje roli (pokud je vše ostatní vpořádku ). Pro úplnost bych dodal i osazení karburátoru SOLEX, jak je uváděno v jedné příručce : difuzer - 22 ; hlavní tryska - 115 ; volnoběh 50; sytič - 120. Vzdušník příručka neuvádí, ale na jednom mém Solexu (30 UVAFG) je vzdušník - 230.

[Karel]

Ještě k těm svíčkám.
Jednou v zimě jsem nemohl Tatru natočit ani klikou. Bylo strašně sychravo, všechno mokré a jiskry přeskakovali mezi fajfkama a krycím plechem válců. Vyndal jsem svíčky, sklepnul elektrody (odhadem tak na 0,2 - 0,3) a Tatra chytla. Jezdil jsem tak celou zimu a správnou vzdálenost upravil až v létě.

[ondrej]

Karel - vďaka za informácie. Mne sa zdá, že Tatre 57 tiež vyhovuje menšia vzdialenosť elektród, 0,7 jej už vyložene nerobilo dobre. Teraz tam máme 0,6 a páči sa jej to viac.
A ešte jedna otázka - máš nejaký návod na nastavovanie predstihu? Na tom "našom" B-čku sú zatiaľ veľké vôle v pohone rozdeľovača, takže zatiaľ sa to nejako presne nastaviť nedá, lieta to hore-dolu, ale až to budeme mať OK, potom nastavenie predzápalu bude mať význam..

[Karel]

Já jsem si před lety udělal nastavování předstihu za jízdy (bowden a struna na ovládání plynu ze Š-100 zakončená pod palubkou regulačním šroubkem na seřizování řazení ze Stadiona ) protože jsem potřeboval doladit pružinky odstředivého regulátoru (původní byly popraskané). Základní předstih na druhém voze seřizuji jednoduše tak, že stočím přední kola do boku, abych viděl na stupnici vyraženou na strvačníku, fajfku se svíčkou položím na přední pero a pomalu točím klikou. Když na svíčce přeskočí jiskra, zkontroluji na strvačníku jestli je tam cca 5 stupňů před HÚ. Velikost předstihu závisí také na nastavení karburátoru, a proto je nutné vyzkoušet motor i v tahu. Motor by měl v tahu jemně ,,ťapat,, ale nesmí moc ,,dupat,,(velký předstih). Samozřejmě že se to dá seřidit na paltestu, ale já ho nemám a tak celá léta seřizuji svoje Tatry takto

[Karel]

Vzhledem k tomu že motor nemá žádný termostat a pracuje za velmi rozdílný provozních teplot, jiný předstih potřebuje studený motor, jiný je potřeba u přehřátého motoru. Jiný předstih je potřeba brzy ráno, kdy je vlhký a studený vzduch, jiný je potřeba v poledne, když je horký a suchý vzduch, jiný je třeba v kopcích, jiný při jízdě po rovině......... Ten motor je velmi jednoduchý, stejně tak karburátor a rozdělovač a proto si myslím že, nemá smysl předstih nějak přesněji nastavovat. Nejlépe je ho seřídit za jízdy,, na ucho,,.

[ondrej]

hm, takže zostanem pri nastavovaní "na ucho"

[Karel]

Jedno zmoklé Béčko se zmodernizovaným čalouněním.

[Michael]

Chromovaný rám dveří je tuning?

[Karel]

Vzhledem k množství chromovaných doplňků (např. přední Áčková chromovaná mřížka) bych se přikláněl k názoru že jde o tuning. Vůz byl údajně renovován (generálkován) přímo v Příboře v 70tých letech (tedy v době výroby chromek ). Všímavým jistě neujdou dva stěrače a ostřikovače předního skla