Ambiciózní tajemníček napísal: A taky nevím, jestli se mi chce ptát se servírky, kde sedí pan Tatra, já jsem stydlivý chlapec.![]()
Co takhle položit na stůl nějakou drobnou věc, třeba zapalovací svíčku (umytou, ať tam po nás nezůstane flek!) Karburátor by asi byl zbytečně moc velký.![]()
Už je to zdá se díky Peldovi vyřešeno. Přesto je to s podivem, jak složité dnes je, mají-li se setkat dva či více lidí, kteří se i chtějí setkat, pouze se navzájem osobně neznají...ladis napísal:Tak tohle celkem chápu. Havrla vždycky rezervuje stůl na heslo "Tatra" a to raději mlčky obejdu celou hospodu jestli tam není cedulka nebo počkám venku až někdo přijde. Jen jednou jsem se zeptal a ta servírka se tak zvláštně dívala...
Pobavila mě totiž představa, jak několik lidí v relativně krátkých intervalech po sobě absolvují cestu od stolu ke stolu s tichým a nesmělým dotazem: "promiňte prosím, není mezi Vámi zde Marco613 či Ambiciozní tajemníček..." atd, případně varianta: "nemáte tam za tím půllitrem svíčku - tedy automobilovou?"
To soused Franta, když brunátný vstoupý do dveří hospody na celý lokál mohutným hlasem zvolá: "Tak kterej prďola je tady vod tý červený škodule, která mi zatarasila vjezd do garáže?" a významně si vyhrnuje rukávy...
Nebo jiná "vhodná" zkušenost:
Před časem jeden podnikatel pozval na jakési "děkovné posezení" své dodavatele, kteří se podíleli na jakési jeho úspěšné zakázce, do jedné vcelku solidní restaurace. Musím předeslat, že dosavadní vzájemný kontakt s ním byl zcela korektní leč poněkud neosobní - písemný, případně telefonický, v té době to byla nám neznámá osoba. S kolegou jsme dorazili ve stanovený čas do určeného podniku a u servírky poptávali kde najdeme onoho podnikatele, posléze alespoň rezervaci místa pro nějakou uzavřenou společnost, servírka stále jen záporně vrtěla hlavou. Tak jsme se v očekávání věcí příštích zatím posadili u jednoho z posledních volných stolů, protože většina stolů již byla obsazena jedním, nanejvýše dvěma hosty. Po několika málo minutách osamocený muž u sousedního stolu mobilem kohosi začal volat. Telefon zazvonil o čtyři stoly dále a dosud nepřirozeně tichým lokálem se nesl jejich vzájemný krátký rozhovor, ze kterého nám všem bylo jasné, že volaným je náš hostitel... O pár okamžiků později, ačkoliv nikdo neodešel, již byly obsazeny pouze tři stoly: stůl místních štamgastů u výčepu a ty dva, co jsme si srazili k sobě...
Jinak přeji příjemné setkání a pokud bude nějaké příští pokračování, tak pěkně prosím avizovat alespoň týden až dva předem, to i přespolní již zareagují... A pravidelnost, to vždy bývala "věc" pro plánování! : Bratislava každé první úterý, Praha každý čtvrtý čtvrtek, Brno každý ... (???)