Tatraportal - TATRA forum

ve štychu

Heky: 7hodin byl můj "soutěžní" čas
.... ano je toopravdu co by kamenem dohodil a právě proto na tu cestu nikdy nezapomenu. Nezapírám, že jsem na tom špatném výsledku neměl svůj podíl, neboť jsem se vypravil na stroji, který můj dědeček dlouhodobě neprovozoval, aniž bych mu předem věnoval nějaký zvláštní servis (kromě nalití paliva). Maximální rychlost kterou jsem z toho stroje vyždímal byla 80ka, což se mi po cca 15minutách jízdy (za Klimkovicema) "odměnilo" přidřením pístu (oleje bylo v palivu dost). Nastalý smyk jsem ustál díky včasnému zmáčknutí spojky. Následovala pvní servisní a ochlazovací zastávka. Po vychladnutí, a zjištění že můj nezničitelný stroj je nadále pojízdný jsem pokračoval vytýčeným směrem za snížené rychlosti. Kousek za Příborem jsem se cestou na Nový Jičín uchýlil k jízdě pravým pruhem, který byl v té době čerstvě vyasfaltovaný, leč ještě uzavřený. V levém zúženém pruhu byl takový provoz, že jsem se obával o holý život. Cesta je tam rovná, takže jsem si hned nevšiml že jsem na nějakém bordelu v tom pruhu pích zadní kolo. Jakoby zhoršení výkonu a zpomalení vehiklu jsem přičítal zřejmě opětovně se přidírajícímu pístu. Že mám píchlé zadní kolo jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy jsem byl nucen projet šikanu sjezdu kterým byla tehdy svedena veškerá doprava pod most v Sedlnicích z důvodu opravy mostu. Tuto šikanu jsem nedobrovolně (leč poměrně bravurně) projel takovým šlajfem, že řidič protijedoucí t815 měl co dělat (a já taky) aby mě nepřejel. Zastavil jsem ihned na slovnaftu pod mostem a trvalo nějaký čas než sem to rozdýchal a přinutil kolena aby se neklátily půlmetrovým rozkmitem. Poté, co mě opustila deprese - to bylo bezprostředně po nálezu rezervní duše v prostoru baterií - jsem se pustil do opravy kola. Vyjmutí zadního kola z kapotáže v zadní části stroje jedním mechanikem v polních bodmínkách za pomocí primitivního nářadí které jsem měl u sebe je poněkud nadlidský výkon. Docela dlouho jsem se pak trápil se zutím a nazutím pneumatiky (obávaje se o propíchnutí nové duše používaným šroubovákem, mimochodem ta rezervní duše byla většího rozměru než by bylo zdrávo). Do té chvíle jsem se uklidňoval jediným pozitivem události, a to že se to stalo v blízkosti pumpy kde nebude problém kolo nahustit. Tento optimismus mě přešel po zjitění že na kompresoru není koncovka a nemá ji ani obsluha čerpací stanice. Následovalo tedy obcházení jednotlivých řidičů kteří postupně přijížděli na pumpu (naknec se jeden dobrý muž našel . Zpětná montáž kola následovala už za tmy ve svitu veřejného osvětlení. Výhodou pokročilé hodiny bylo, že pominulo denní nesnesitelné vedro a mohl jsem dál pokračovat poměrně plynule bez přehřívání motoru (pro jistotu jsem ale dělal ochlazovací přestávky). Ovšem pouze do chvíle kdy mi v Hodslavicích prasklo spojkové lanko (prodřelo se v uchycení páčky). O rezevním bowdenu v kastlíku baterií jsem už dobře věděl, tekže výměna proběhla v zásadě bez emocí. Další jízda už proběhla poměrně hladce takže jsem slavnostně kolem půlnoci dorazil do cíle. Vítající kamarádi měli podezření že jsem po cestě zdržel sfáráním do šachty (jak jsem byl černý od šmíru). Nutno podotknout že ten víkend jsem při různých pojížďkách po místních kotárech přišel i to druhé spojkové lanko (později jsem odhalil otřep v hliníkovém odlitku páčky který to měl celé na svědomí), takže jsem byl nucen naučit se citlivě jezdit "bez spojky". Nedělní zpáteční cesta do Ostravy už proběhla bez jediného problému - i bez spojkového lanka

Kontráši,úplně to vidím ,jako bych tam byl s Tebou .Objektivně řečeno,ten skútr je v tom skoro nevinně.Když pominu kouslý píst za nejasných okolností a poměru oleje v palivu. Tak píchlé zadní kolo se sotva zvládnutým vyhýbacím manévrem,chybějící koncovka kompresoru a neúplné nářadí nemůže přece soudný člověk připsat na vrub nebohého skútru Ale bez legrace,k defektu zadního kola je lepší sundat zadní kapotáž- 5 šroubů M8, zásuvku a přívod paliva ,dohromady max.10min. Chronickou bolest s lankem spojky dobře znám a zároveň máš můj obdiv,že jsi se nepustil do celkové demontáže skůtru kvůli bowdenu a protáhl jsi pouze nové lanko polovinou útrob Tatranu. Ovšem platí co jsem řekl dříve. Pár drobností nemůže zkalit radost z jízdy.

Číza 175 vypadá moc dobře, pohrávám si s myšlenkou ohledně jejího pořízení...dva odstíny šedé by jí slušely.

Co se "dálkových" jízd týče, mám také jednu zkušenost. S ještě mokrým razítkem v techničáku jem se na pincku, který měl najeto pouze 1500 km (dnes 2000), vydal na trasu Karviná - Lubela (okres Liptovský Mikuláš). Spotřeba dle zápisků byla 3,3 lirů. Cesta sama o sobě byla docela good, nebýt šňůr kamiónů, které si s malým motocyklem pohrávaly jak s krabičkou od sirek. Z oprav snad jen výměna zapalovací svíčky, přední a zadní žárovky - to vše na cestě tam, zpět bez problému. Je fakt, že po hodině jízdy byl člověk pořádně vyklepaný a rauchpausa byla na místě.

Matyjas: já tu mašinu v té době v podstatě neznal, dneska už bych k té opravě přistoupil asi jinak Co se týče přidřeného pístu, on se ten stroj myslím nedostatečně chladí. Nemají koncepčně příbuzné ČZ175 náhodou ventilátor? Vzpomínám si že jsem sice jel s otevřenými bočními klapkami, ale ty chrániče kolen a celokapotáž motoru tam moc vzduchu nepustí.

Příbuznost s ČZ 175 neexistuje. Manet je naprosto odlišné konstrukce.Čezeta neměla chladící ventilátor od počátku výroby. Manet (Tatran) by se bez větráku ani na chvíli neobešel. Je nenápadně umístěný na rotoru dynamospouštěče a vzduch nasává na pravé straně kolem přerušovače.Plechové kryty vzduch usměrňují k levým větracím mřížkám. S chlazením Tatrana jsem nikdy neměl potíže ani ve dvou. Motor má raději studenější svíčku (14 ?) a oleje v palivu 1:30 (kluzné uložení pístního čepu).

Nějaký pokec k typům čezet je v nabídce vozidel pro rok 1962.

Nevíš co se stejšnem..?? Inspiruj se Míro Byl by z něj luxusní servisní vůz pro 603 sraz...na ložné ploše jak jinak než náhradní motor pro slabší hráče

Matyjas: hmm.. tu mašinu jsem minimálně deset roků ani neoprášil, takže za technické detaily konstrukce bych nedal do ohně ani malíček. Budu se na to muset mrknout. Nevím jestli je to technicky (teoreticky) možné abych tam ten ventilátor neměl - děda tu mašinu koupil rozebranou na díly od souseda, co ji zrovna nakládal na káry a chtěl odvézt do zběru, pak ji sám skládal. Nevím jestli tam nepoužil třeba nějakou alternativu. Olej 1:30 je OK v tom bych zádrhel neviděl, svíčka? - netuším co tam je.

Ventilátor je možné odmontovat a na první pohled to není vůbec patrné. Pokud měl motor plechový kryt válce tak si neumím představit,že by se uchladil. O dynamickém tlaku vzduchu pod kapotou a ještě navíc pod kryty nemůže být ani řeč, i když je mi záhadou, jak se mohl motor ČZ 175 pod kapotáží bez ventilátoru uchladit. Je fakt,že tahle verze Čezety ve výrobě dlouho nevydržela a brzy je výrobce opatřil ventilátorem s řemeničkou.

A jak je to s blikači na Čezetě..?? Musí na ní být..?? Myslím ty odporné oranžové kapky..

Který typ měl rybinovité tlumiče výfuků..??

Rybyny se dávaly na Kejvačky (Java 353) a možná i na Péráky, ale to nevim na 100%. Já mam na Kejvačce doutníky.

Na péráky stoprocentně a řekl bych, že i po celou dobu výroby a na kejvečky jen z kraje výroby.

jack napísal:A jak je to s blikači na Čezetě..?? Musí na ní být..?? Myslím ty odporné oranžové kapky..

Který typ měl rybinovité tlumiče výfuků..??

Blinkry měl až novější typ 502, ne?

jack napísal:A jak je to s blikači na Čezetě..?? Musí na ní být..?? Myslím ty odporné oranžové kapky..

Ty kapky jsou krásné. Typ 501 je neměl a má proti 502 spoustu nevýhod.

jack napísal:Který typ měl rybinovité tlumiče výfuků..??

Ze skútrů žádný.

Krásné ploutvičky . Viděl jsi je už na nějakém dochovalém skútru? Mám i nějaké starší fotky, ale všechny 501 na nich mají doutníky. Katalog ND uvadí též jen doutníky.