Identifikace - Veterána
Identifikace - Veterána
Zdravim Vás.
Nevíte někdo co jsem to vyfotil? Poznam že je to TATRA 57B, ale nikde jsem nenašel že by TATRA vyrobila pickup... tak jsi nejsem jistý..
Děkuji
FAANTOOM@EMAIL.CZ
Nevíte někdo co jsem to vyfotil? Poznam že je to TATRA 57B, ale nikde jsem nenašel že by TATRA vyrobila pickup... tak jsi nejsem jistý..
Děkuji
FAANTOOM@EMAIL.CZ
To je přece ta známá zahrada v Rychnově, jak to ten chlapík neprodá, že prý to bude renovovat. To už se tu probíralo dávno dřív, ne? Myslím, že se téma jmenovalo "Tatry v záhradě".
Určitě to není 57b, "pickup" se opravdu nedělal, z 57b je tam sice ta charakteristická kapota, ale to nemusí nic znamenat. Ostatně tuto kapotu občas člověk potká i na železniční drezíně.
Určitě to není 57b, "pickup" se opravdu nedělal, z 57b je tam sice ta charakteristická kapota, ale to nemusí nic znamenat. Ostatně tuto kapotu občas člověk potká i na železniční drezíně.
Ta kapota je asi Káčková (podle vzpěry blatníků, kterou tam ale mohl klidně někdo přidat dodatečně) a stejně tak tomu bude asi i s podvozkem, který je o něco festovnější než Béčkový a pro přestavbu na pickup tedy vhodnější. Navíc jich po válce zbyla spousta nevyužitých a přestavba na pickup byla jednodušší než přestavba na osobní uzavřené provedení.
Vzhledem k tehdejší kusové výrobě mohl pickup vzniknou i přímo v Kopřivnici, ale osobně se kloním k názoru že jde o stavbu nějaké samostatné karosárny, kterých u nás bylo velmi mnoho (i v okolí Kopřivnice) a které stavěly individuální karoserie nejen na použité podvozky, ale také k tomuto účelu odebíraly nové podvozky přímo z Tatry.
Přesně se dá původ tohoto vozu zjistit pouze podle výrobního čísla podvozku v Knize zakázek v továrním muzeu. Vzhledem k tomu že číslo motoru i podvozku je vyraženo na motoru, který mohl být za ta léta již vyměněn bude výsledek stejně nejistý.
Vzhledem k tehdejší kusové výrobě mohl pickup vzniknou i přímo v Kopřivnici, ale osobně se kloním k názoru že jde o stavbu nějaké samostatné karosárny, kterých u nás bylo velmi mnoho (i v okolí Kopřivnice) a které stavěly individuální karoserie nejen na použité podvozky, ale také k tomuto účelu odebíraly nové podvozky přímo z Tatry.
Přesně se dá původ tohoto vozu zjistit pouze podle výrobního čísla podvozku v Knize zakázek v továrním muzeu. Vzhledem k tomu že číslo motoru i podvozku je vyraženo na motoru, který mohl být za ta léta již vyměněn bude výsledek stejně nejistý.
No kdyby to záleželo na mně, tak proč ne. Ale záleží na komisi a asi na tom, jakou k tomu autu člověk bude mít historku a jak bude věrohodná. Kdyby to bylo dílo nějaké karosárny, tak by problém být neměl. Já bych si to autíčko klidně i koupil a zrenovoval, je mi sympatické.MarekK napísal:A.T. : ak by sa to zrenovovalo do obnoveného stavu , tak by taký "bastard" šlo na veteránske čisla postavit? ... ja by som tomu čísla kludne dal...
Jednoho takového hrobaře jsme přesvědčovali 20 let.
V roce 1986 jsem se byl podívat na jednu Žehličku. Stála ve staré kůlně, kola zabořená do hlíny, byla bez SPZ a značně opotřebovaná a shnilá. Majitel stále vykládal jak je to drahý veterán a že za něj určitě dostane nového Mercedesa. Protože už jsem tehdy jednu Tatru měl (perfektně zachovalou a plně pojízdnou T-57A se SPZ a TP za 7500,-Kčs), pomyslel jsem si své a na Žehličku zapoměl. V roce 1997 začal kolega schánět také nějakou Tatru. Měl tehdy na starosti Pragu Baby na které stále něco opravoval a když jsem ho svezl svojí Tatrou na sraz do Kopřivnice (1000 km s 60 let starou Tatrou bez jediného zaváhání) pochopil že když veterána tak jedině Tatru . Byli jsme se tedy podívat i na moji známou Žehličku. Stála tam pořád stejně, jen toho haraburdí kolem bylo více, a majitel byl stále přesvědčen o novém Mercedesu, přestože viděl jakou Tatru a za kolik mám já. Kolega nakonec sehnal svoji Žehličku jinde a v daleko lepším stavu a našeho známého hrobaře jsme pak skoro každý týden lehce deptali. Jednou jel kolem něj ,,zcela náhodou,, kolega se Žehličkou, jindy jsem přijel já s Áčkem, někdy jsme přijeli s oběma vozy a tak jsme ho pomalu nahlodávali. Nakonec to vzdal. Přeci jen pochopil že toho Mercedesa nedostane a než nechat Tatru úplně shnít je lepší ji prodat někomu kdo ji dá dohromady.
V roce 1986 jsem se byl podívat na jednu Žehličku. Stála ve staré kůlně, kola zabořená do hlíny, byla bez SPZ a značně opotřebovaná a shnilá. Majitel stále vykládal jak je to drahý veterán a že za něj určitě dostane nového Mercedesa. Protože už jsem tehdy jednu Tatru měl (perfektně zachovalou a plně pojízdnou T-57A se SPZ a TP za 7500,-Kčs), pomyslel jsem si své a na Žehličku zapoměl. V roce 1997 začal kolega schánět také nějakou Tatru. Měl tehdy na starosti Pragu Baby na které stále něco opravoval a když jsem ho svezl svojí Tatrou na sraz do Kopřivnice (1000 km s 60 let starou Tatrou bez jediného zaváhání) pochopil že když veterána tak jedině Tatru . Byli jsme se tedy podívat i na moji známou Žehličku. Stála tam pořád stejně, jen toho haraburdí kolem bylo více, a majitel byl stále přesvědčen o novém Mercedesu, přestože viděl jakou Tatru a za kolik mám já. Kolega nakonec sehnal svoji Žehličku jinde a v daleko lepším stavu a našeho známého hrobaře jsme pak skoro každý týden lehce deptali. Jednou jel kolem něj ,,zcela náhodou,, kolega se Žehličkou, jindy jsem přijel já s Áčkem, někdy jsme přijeli s oběma vozy a tak jsme ho pomalu nahlodávali. Nakonec to vzdal. Přeci jen pochopil že toho Mercedesa nedostane a než nechat Tatru úplně shnít je lepší ji prodat někomu kdo ji dá dohromady.
Kto je prítomný
Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 10 neregistrovaných