Logo
Vpravo
 
Nic
Meniny ma Juraj.
Streda, 24. Apríl 2024, 01:11
Nic

Tatraportal  Nic


Jazyk
Slovensky English Deutsch






Vznik Tatry 613 se datuje do konce 60.let. Nový automobil měl nahradit dosavadní aerodynamickou limuzínu T603 (T2-603). Základní koncepce vznikla v Kopřivnici. Z různých pohledů se zvažovalo, zda pohánět přední nebo zadní nápravu, umístění motoru, apod. Vzniklo několik modelů, na kterých byla ověřována aerodynamika. Výsledný tvar karoserie však zpracovalo italské designerské studio Carrozzeria Vignale. Do Kopřivnice byly dodány 3 druhy kompletních vozů s karoseriemi - standard, lux a coupé.
První prototypy T613 byly podrobovány náročným testům - od "trhacích" zkoušek na sovětském testovacím polygonu NAMI, přes testy aerodynamiky, rezonančních frekvencí a vibrací až po komplexní testy bezpečnosti nového vozu. Oficiálně byla T613 představena v červenci 1973 na výstavě Autoprogres '73 v Praze. Vývoj T613 byl ukončen v září 1973 a od té doby začala pomalu nabíhat výroba tzv. ověřovací série.
Motor
Motor T613 je vzduchem chlazený čtyřdobý zážehový osmiválec, navazující na tradici výroby vzduchem chlazených osmiválcových motorů už od dob Tatry 77 (1933). Za bezmála 30 let výroby byl několikrát modernizován. Postupně se snižovala spotřeba a rostl výkon. Poslední verze dostaly elektronicky řízené vstřikování a katalyzátor. Ze sériového osmiválce byl odvozen i šestiválec T613 6V, který se velmi dobře uplatnil v autokrosovém sportu.
Poznámka ke konstrukci karburátorů, používaných v T613: výrobcem jsou označovány jako dvojité nebo dvoukomorové. Pod pojmem dvojitý karburátor si obvykle lze představit odlitek, ve kterém se nacházejí dva rovnocenné společně nastavované karburátory (např. na T603). Nikoli na T613 - zde se prakticky jedná o karburátory dvoustupňové. Na přípravě směsi se podílejí oba stupně společně a to tak, že druhý stupeň (karburátor) se uvádí do činnosti postupně a začíná pracovat až při větším otevření škrticí klapky. Říká se mu "Registr", odtud je právě to "R" v označení karburátoru.
typ Tatra 613
montován do T613
T613-E
montován do T613 i T613-2
T613-S
montován do prvních T613 Special
T613-K
montován do T613 Kabriolet
T613-E1
montován do T613-2
T613-S1
montován do pozdějších T613 Special
chlazení vzduchem, jeden axiální ventilátor mezi oběma řadami válců
počet válců 8, do V pod úhlem 90o AlFer válce AlFer válce
vrtání x zdvih 85x77mm
objem 3495 cm3
zapalování bezkontaktní elektronické kondenzátorové, Pal Magneton 12V záložní tyristor a palivové čerpadlo záložní tyristor a palivové čerpadlo
pořadí zapalování 1-3-6-2-7-8-4-5
rozvod 2x2OHC, pohon dvěma ozubenými řemeny
stupeň komprese 9.2:1 9.2:1 9.2:1 9.2:1
příprava směsi 2 dvojité spádové karburátory
Jikov 32-34 DDSR, s největší pravděpodobností od výrobního čísla 1500 se montovaly Jikov 32-34 EDSR
Jikov 32-34 EDSR Jikov 32-34 EDSR
nebo Jikov 32-34 SEDR
Jikov 32-34 SEDR
výkon 121.4 kW ± 5% při 5200 otáčkách 121.4 kW ± 5% při 5200 otáčkách 121.4 kW ± 5% (EDSR),
123.5 kW ± 5% (SEDR) při 5200 otáčkách
krouticí moment 265 N.m ± 5% při 2500 otáčkách 265 N.m ± 5% při 2500 otáčkách 265 N.m ± 5% při 2500 otáčkách (EDSR),
270 N.m ± 5% při 3200 otáčkách (SEDR)
mazání tlakové oběžné se zubovým čerpadlem a mikročističem oleje
alternátor 12 V, 55 A Bosch 12V, 70A Bosch 12V, 70A, případně alt. 12V 70A polské výroby
spoušteč elektrický 12 V/1.32 kW, polské výroby
spotřeba podle ČSN 18 l benzínu a 0.15 l oleje na 100 km podle ČSN: 14.5 ;
podle EHK: 10.5/13.5/18.3 (90/120/město) . Podle směrnice FMD č. 22447/79 byla určena ještě tzv. provozní spotřeba paliva (určena dlouhodobým sledováním v provozu) a to 14,9l
suchá hmota motoru 320 kg včetně spojky a diferenciálu
celková náplň oleje v motoru 9.5 l
Motor, pokračování
typ T613-E1/I
montován do T613-3
T613-4
montován do T613-4
T613-4/KAT
montován do T613-4
T613-4/KATi
montován do 613-4 Mi, MiLong, M95
chlazení vzduchem, jeden axiální ventilátor mezi oběma řadami válců montován hliníkový chladič oleje a hydraulická spojka ventilátoru
počet válců 8, do V pod úhlem 90o AlFer válce AlFer válce, tvrzená sedla ventilů
vrtání x zdvih 85x77mm
objem 3495 cm3
zapalování bezkontaktní elektronické kondenzátorové, Pal Magneton 12V
pořadí zapalování 1-3-6-2-7-8-4-5
rozvod 2x2OHC, pohon dvěma ozubenými řemeny
stupeň komprese 9.2:1 9.2:1 9.2:1 9.3:1
příprava směsi 2 dvojité spádové karburátory Jikov 32-34 SEDR vícebodová vstřikovací jednotka GEMS
popř. její česká verze ADCIS
výkon 123.5 kW ± 5% při 5200 otáčkách 147.6 kW ± 5% při 5750 otáčkách
krouticí moment 270 N.m ± 5% při 3300 otáčkách 300 N.m ± 5% při 4000 otáčkách
mazání tlakové oběžné se zubovým čerpadlem a mikročističem oleje
alternátor 12 V, 55 A BOSCH 12 V, 110 A
spoušteč elektrický 12 V/1.32 kW, polské výroby
spotřeba podle ČSN: 12.9 l benzínu na 100 km;
podle EHK: 10.6/12.8/16.2 (90/120/město)
podle ČSN: 12.3 ;
podle EHK: 10/12.1/15.3
suchá hmota motoru 320 kg včetně spojky a diferenciálu
celková náplň oleje v motoru po optimalizaci olejové vany 8.5 l
Podvozek
Samonosná karoserie se středním nosníkem, jímž prochází tyč řazení
přední náprava kola nezávisle zavěšena na spodních výkyvných ramenech, podélně ustavených vodicími tyčemi - Mc Pherson. Odpružení vinutými pružinami, kapalinové teleskopické tlumiče.
zadní náprava se sestává ze dvou na sobě nezávislých výkyvných polonáprav; lisovaná vlečená ramena se šikmou osou kývání. Odpružení vinutými pružinami, kapalinové teleskopické tlumiče.
kola disková s poklicemi, 6J-14"
pneu první prototypy ale jezdily na 195R14, pak se dlouho montovaly 215/70 HR-14 OR 6 AS
pohon zadní nápravy
řízení hřebenové se šikmými zuby; bezpečnostní hřídel volantu, některé verze (např. Special) vybaveny i posilovačem řízení
brzdy kotoučové, nožní působí na všechna kola (dvouokruhová, kapalinová s podtlakovým posilovačem), ruční mechanická pouze na kotouče zadních kol
rozchod vpředu 1520 mm
rozchod vzadu 1520 mm
rozvor 2980 mm, verze Special a Long 3130 mm
světlost 160 mm při celkové hmotnosti vozu
převodový poměr v diferenciálu 1:3.909 - všechny T613, T613-2 a T613 Special, 1:3.15 T613-3 a výše. V 90tých letech se už montovaly i jiné - verze Long a malé množství T613-4 mají 1:3.909, (krátká auta prý kvůli servu a klimatizaci), verze se vstřikováním většinou 1:3.54 nebo 3.15
Převodovka
Převody s čelnými ozubenými koly se šikmým ozubením ve stálém záběru. 1-4 s cloněnou synchronizací. T613 K je vybavena třístupňovou automatickou převodovkou. Některé T613-4 byly vybavovány 5-ti stupňovými převodovkami.
hlavní 4+1 5+1 5+1 3+1 automatická Borg-Warner 65
převodové poměry 1:3.394, 1:1.889, 1:1.165, 1:0.862, zpátečka 1:3.2435 1:3.394, 1:1.974, 1:1.351, 1:1.094, 1:0.862, zpátečka 1:3.2435 1:2.39, 1:1.45, 1:1.00, zpátečka 1:2.09
spojka suchá, jednolamelová s kapalinovým ovládáním, vestavěna do setrvačníku hydrodynamický měnič momentu
Karoserie
Samonosná čtyřdveřová karoserie pro 5 osob (Specialy typovány jako 4-místné). Přední sedadla posuvná. Bezpečnostní pásy do poloviny 80.let pevné a jen na předních sedadlech. Později samonavíjecí bezpečnostní pásy na předních sedadlech.
elektroinstalace 12 V, odrušení II.b stupně dle ČSN 34 2875
akumulátory 2 x 6 V / 75 Ah, zapojeny do serie
topení dvě nezávislá benzinová topení, každé 4000 kcal/h, případně jedno Eberspächer B5L 5000W
pohotovostní hm. 1670 kg, verze Special a Long 1840 kg
užitečná hmotnost 470 kg, verze Special 380 kg
maximální rychlost 190 km.h-1, trvalá 160 km.h-1
Fotogalerie
Tatra 613, prototypy Vignale
!!!! POZOR - tato sekce je rozpracovana a obsahuje mnoho dohadu a nepresnosti - pokud se vam neco nezda napiste to na forum zde
Italská firma Carrozzeria Vignale dodala v roce 1968 (?) 3 kompletní vozy a jednu samostatnou karoserii. Podle některých zdrojů se obě limuzíny lišily výbavou (Lux a Standard), jiné zdroje uvádějí, že limuzíny byly z hlediska výbavy totožné. Následující popis vznikl na základě příspěvků Ondreje, 600 a Ambiciozního Tajemníčka:
  • coupé - barva jasnozelená metalíza (bola to údajne "módna hráškovo-zelená" farba, podľa iných očitých svedkov-pamätníkov zase "jasne zelená" metalíza, rozhodne však nie zlatá, ako to vyzerá na všetkých farebných obrázkoch...). Kupé bolo postavené iba jedno, malo pomerne krátky život, bolo havarované v rámci jazdných prototypových skúšiek v roku 1971? (jazdilo sa na 3 smeny) neďaleko Kopřivnice čelným nárazom pravej prednej časti do stromu tesne po vystriedaní posádky. Auto bolo zničené na 60%. Dlho ostalo v takomto stave a slúžilo ako zdroj ND pre ostatné jazdiace vozy. Neskôr mu bola transplantovaná celá predná časť v už sériovom prevedení a dostalo nový červený lak, ktorý má dodnes (1984?). Po oprave auto jazdilo v Bratislave, kde aj zostalo. Snáď jeho znovuvzkriesenie a čiastočne aj iný vzhľad dali podnet k dosť rozšíreným poverám o tom, že je to druhé auto. Dnes je farba nepekná "kastrólová" červená, svetlé látkové čalúnenie, ale zachované pôvodné Vignale sedadlá (asi jediné..?). Jazdila s tabuľkami 0-00-26.
  • limuzína tmavomodrá, jej nadštandardná výbava nie je známa (predpokladám s dosť vysokou pravdepodobnosťou, že mala navyše klimatizáciu) - jazdila s 0-00-29?
  • limuzína čierna, potom prestriekaná na bielu, zrejme z dôvodov uvedených níže. Jazdila s 0-00-24? ktorá sa neskôr objavila na tom svetlomodrom prototype (viem si ale predstaviť, že prekladanie skúšobných ev.č. bola bežná prax). Ďalšou dilemou ostáva, či je to Lux, alebo Standard. Biele auto má nepopierateľne niektoré "luxusné" doplnky, ktoré druhá limuzína nemala - má lištovanie po obvode, dve blatníkové spätné zrkadlá a ako jediný z Vignaleho prototypov má takéto disky, tiež odsávacia mriežka na zadnom stĺpiku je úplne odlišná. Chýbajú mu ale zase lišty na prahoch, ktoré má druhá limuzína a aj kupé. Ktorý je potom Lux a ktorý štandard, je ťažké takto určiť. Klimatizácia však mala byť montovaná v tmavomodrom voze...
  • náhradná karoséria - pôvodne dodaná na technologické účely pre prípravu malosériovej výrovy - predpokladám, že voz vystavený v múzeu má základ v tejto karosérii, jazdilo s 0-00-24?

Všetky vozy mali pravdepodobne pôvodne kožené čalúnenie, počas skúšiek boli použité rôzne motory (pôvodne T603K, kým neboli vyrobené prvé motory T613, čo bolo v sklze oproti dodaným karosériám), tak ako bolo treba overovať rôzne konštrukčné úpravy. Jedna z limuzín bola pri skúškach údajne totálne zničená (na základe indícií predpokladám Lux). Vozy mali časté drobné havárie a strety, nakoľko sa po ceste spravidla pohybovali na vtedajšie pomery nezvyklo vysokými rýchlosťami, preto boli neskôr lakované na svetlé farby, aby boli lepšie viditeľné. Jednotlivé komponenty sa medzi pôvodnými vozmi, ako aj neskoršími prototypmi, často vzájomne kombinovali podľa možností a potreby. Prvky z pôvodných Vignaleho vozov sa mohli objaviť aj na neskorších prototypoch, preto je z fotografií niekedy ťažko určiť jednoznačné súvislosti.

Dva Vignaleho prototypy mali použité oceľové pochrómované disky (typu Porsche 356C, ktorý bol už vybavený kotúčovými brzdami a tak má menšiu rozteč šrúb) s chromovanými puklicami upravenými z prvej série FIAT 124. Viac detailov vidno na nasledovných obrázkoch. Všimnite si stredovú krytku z T603. Na prednej náprave prototypov bolo použitých viacej dielov zhodných s T603, resp.modifikovaných... Tretí prototyp mal pravdepodobne tiež oceľové disky s veľkoplošnými "športovými" puklicami (biely voz 0-00-24), ktoré sa neskôr asi dostali na červený prototyp 1972 prezentovaný na kubuse.

Prvé prototypy mali stanovený veľmi náročný skúšobný program, ktorý bol často narušovaný požiadavkami netrpezlivých vysokých straníckych a vládnych (nie náhoda - tak sa to používalo - najprv strana, potom vláda) predstaviteľov, ktorí sa chceli odviezť v nových vozoch.

Predpokladám, že z havarovaných vozidiel (kupé a 1 limuzína) bolo použitých veľa dielov na ďalšie prototypy. Tiež si myslím, že štvrtá karoséria bola iba "okovaná", tj. bez výbavy. Keďže 2 prototypy boli pomerne rýchlo vyradené zo skúšobného programu, predpokladám, že vznikli tým dosť vážne problémy a preto bol urýchlene doplnený ďalší voz - s použitím štvrtej karosérie (zdôrazňujem - nikde som to nečítal, ani nepočul, je to čiste iba môj predpoklad, aspoň ja by som v danej situácii postupoval takto) a na dokompletovanie tohoto vozidla boli použité komponenty z vyradených talianskych prototypov. Tiež bolo urýchlene postavených niekoľko prototypov v 1971 (3-4? červený-foto na kubuse, žltý, oranž?...tmavomodrý?)

Tatra 613, prototypy vyrobené už v Kopřivnici
Tatra 613 (1974-1980)
Tatra 613-2 (1980-1984)
Tatra 613-2/I (1984-1985)
Tatra 613 Kabriolet (1984)
Tatra 613 Special (1980-1992).

!!!! Pozor, táto sekcia je tiež rozpracovaná!!!
Následující popis vznikl na základě příspěvků Ondreje a Ambiciozního Tajemníčka.
Tieto autá patrili v rodine T613 vždy k niečomu výnimočnému. Vyplývalo to asi hlavne z ich poslania, ako naj-... T613, určená pre najvyšších štátnych predstaviteľov, ako aj z pomerne nízkeho počtu vyrobených kusov (niektoré zdroje 112, iné okolo 140ks), ako aj z výrazne vyššej ceny, ako mali štandardné T613.

Určité nejasnosti okolo týchto zaujímavých áut pretrvávajú podnes, preto by som rád, aby sme sem spoločne vniesli trocha svetla.

Tu nájdete diskusiu o Speciáloch.

Počty vyrobených vozov:
1980: 35ks
1981: 22ks
1982: 16ks
1983: 6ks
1984: 10ks (iný zdroj uvádza 7ks + 5ks kabrioletov)
1985: 8ks
1986: 3ks
1987: 11ks
1988: 11ks
1989: 10ks
1990: 2ks
1991: 2ks
Celkom 136 ks (alebo 133 ks a 5ks kabrioletov). Poslední vyrobený Speciál prošel v noci ze dne 18. na 19. 7. 1991 testem výstupní kontroly. Dne 14.8.1991 byla vystavena faktura číslo 374 102 na odběratele "Komerční banka Praha". Jednalo se o T613-S s výrobním číslem 10990 a číslem motoru 10501 stříbrné (!) barvy. Dále se karoserie s větším rozvorem používaly na vozy, které už nebyly označované jako "Speciál", ale T613-4 OTS-PL, ML a MiL, MiL m95, m96 a m97.

Technické zmeny počas výroby Specialov:

    vonkajšie rozdiely (mimo prototypových vozidiel):
  • Prvé Speciály sa od neskorších odlišovali zvonka hlavne nárazníkmi, kde ich stredná časť bola z lisovaného a pochromovaného plechu, čo dávalo vozidlu reprezentatívnejší vzhľad. Takto bolo vyrobených údajne len niekoľko prototypov (? - info z vývoja v Kopřivnici), je však zaujímavé, že u prvého vozu T613K sa tieto nárazníky tiež objavili.
  • Stredný diel prednej masky nebol zo začiatku vyzdobený chromovanými lištami na hornom a spodnom okraji. Tieto boli doplnené neskôr (so zavedením celopastových nárazníkov?)
  • Ďalšou odlišnosťou bolo používanie antikorových vonkajších kľučiek mierne tvarovo odlišných, ktoré boli neskôr (1986? vie niekto upresniť?) nahradené pochromovanými kľučkami klasického tvaru.
  • Prvé vozy mali na ĽP blatníku anténu so zosilovačom, od ktorej bolo neskôr upustené.
  • objavili sa smerovky na predných blatníkoch
  • strieborno lakované stierače nahradené čiernymi
    vnútorné rozdiely:
  • zadné sedadlo v prevedení so stredovou schránkou, alebo bez nej
  • stredový panel: sú tu 2 ťahové ovládače (sýtič a prepínač zapaľovania) a 2 spínače zadných okien, tá kruhová prehľbenina bola určená pre montáž zapalovača cigariet. Okrem toho tu bol často montovaný aj potenciometer, ktorý umožňoval vyvažovanie intenzity zvuku medzi prednou a zadnou časťou interéru vozidla.
  • podtlakové centrálne zamykanie z Audi montované zo začiatku, neskôr bolo nahradený technicky dokonalejším elektrickým
  • pravdepodobne min. 2 prevedenia el. spúšťania okien
  • výduchové mriežky v krajoch prístrojovej dosky nahradené klapkami ako u Š 105/120
  • odkladacie kapsy na zadnej strane predných operadiel (väčšina vozov, ale asi nie všetky)
  • vnútorné chromované kľučky nahradené čiernymi
  • pružinový posilovač na pracovnom válci spojky (s podobným princípom ako u T603)

Nadštandardná výbava Speciálov oproti bežným T613

  • iný mechanizmus sťahovania okien (s iným kolieskom)
  • podtlakové centrálne zamykanie montované zo začiatku, neskôr bolo nahradené technicky dokonalejším elektrickým
  • zdvojené zapaľovanie
  • prídavný palivový filter a dve palivové pumpy (asi iba vozy zo začiatku produkcie)
  • dvojité tiahlo radenia a kulisu vpredu uloženú na silentblokoch. Cieľom bolo zmenšiť pohyby radiacej páky pri výkyvoch hnacieho agregátu. Podobné riešenie bolo neskôr použité aj u 5° prevodoviek u Mi. Prevodovka je ale zhodná s ostatnými typmi, akurát sa montoval dvojvývodový medzikus k tachometru kvôli pripojeniu tachografu.
  • nízkotlakové ostrekovanie predných svetlometov+stierač
  • klimatizácia
  • strojné riadenie
  • bar v operadle zadného sedadla
  • centrálne zamykanie (elektrické)

Voliteľná nadštandardná výbava Speciálov oproti bežným T613

  • tempomat VDO
  • tachograf VDO
  • autotelefón
  • diktafón
  • el. palivové čerpadlo
  • chladiaci box
  • brzdové obloženie s indikáciou opotrebenia

Tatra 613-3 (1986-1991)
Tatra 613-4 (1991-1996)
Tatra 613-4 model '95
Model
Pro zájemce je připraven model Tatry 613-1 (95kB). Model je ve formátu VRML97, který je vhodný pro webové prezentace. Tatra se také nachází ve velké venkovní scéně, odkud jsou i následující screenshoty.
Mike zkonvertoval tento model do hry GTA Vice City. Je ke stažení z Mikeových stránek. Vzhledem k tomu, že z Ruska jde stahování příliš pomalu, máte možnost stáhnout si T613 do GTA Vice City (650kB) zde na Tatraportálu. Pro instalaci do hry budete ještě potřebovat:
Spooky's IMG-Tool (230kB)
DMagic1's Wheel Mod (for Vice city) (60kB).
Zvuky
K dispozici jsou také zvukové smyčky motoru T613 - archiv obsahuje zvuk motoru při 900, 1500, 2000, 2500 a 3000 otáčkách, nahraný v oblasti vzadu za motorem a také v interiéru vozidla. Archiv dále obsahuje tikání blikače, houkačku a otvírání dveří. Všechny zvuky jsou ve formátu WAV 44.1kHz, 16bit mono. Stahujte zde.
Zvuky
K dispozici je také model auta do hry RACER. Stahujte zde.