Vehicle descriptions

Motor Tatra 57, čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený čtyřválec s hliníkovou skříní motoru. Od ostatních "žehliček" se pozná tak, že má ventilátor na předním konci klikového hřídele.

Centrální nosná roura, jíž prochází spojovací hřídel. Vpředu je k ní přišroubována převodovka a motor, vzadu diferenciál.

Skříň převodovky hliníková, přišroubována vpředu ke skříni motoru, vzadu k centrální rouře.

Lidový osobní automobil, dodávaný s množstvím různých osobních karoserií.

Tatra 57

První verze z roku 1931 (i první vozy z roku 1932) mají pouze dva panty dveří. U ročníku 1931 blatníky nekopírují obvod pneumatiky. Také nemají stupačky (pravděpodobně se uvažovalo o velice lidovém voze). Přední světla jsou použita z T12, nebo T30. Lišty dveří - jak je vidět z obrázků jsou na prvních vozech rozdílné, nebo nejsou vůbec (taktéž i na prvních z roku 1932).
Při čelním pohledu mají první T57 více vykrojené blatníky (po vzoru T12, T30). Čím je vozidlo mladší, tím jsou blatníky v přední části vozu ukončeny níže. Rovněž první T57 z let 1931-32 nemají lemované blatníky ani kufr.
V úplně prvním prospektu je uváděno vrtání (jen) 65mm, zdvih 75 mm, obsah 0,99 litru, zdanitelný výkon 4 ks a skutečný užitkový výkon (jen) 17 ks. Vyobrazené válce mají hrubší a řidší žebrování, nalévání oleje je na skříni ventilátoru. Těchto vozů se zřejmě moc nevyrobilo a ještě méně dochovalo.

limuzína 1931

kabriolet 1931, nemá ozdobné nůžky na skládací střeše

sportovní vůz 1931

Tatra 57 z roku 1932
Zde jsou už celkem sjednocené tvary a rozlišuje se lux. provedení od normalního. Limuzína má však ještě dva panty a taktéž i kabriolet. Cena limuzíny v roce 1932 byla 29.700,-Kč, cena luxusního kabrioletu byla taktéž 29.700,-Kč. U lux. provedení bylo polštářování z pravé hnědé dílkované antik kůže. Je velmi pravděpodobné, že provedení kabrioletu normal nemělo vnější ozdobné "nůžky" na skládací střeše, ale pouze něco podobného jako u kabrioletu 1931 (viz. vnitřek).
Koncem roku 1932 už zřejmě měly vozy T57 3 panty dveří a možná i lemy blatníků.

limuzína 1932

kabriolet 1932

sportovní vůz 1932

pozdější verze

limuzína
První verze střechy u limuzíny byla potažena nepromokavou látkou, kterou držela "mřížová" dřevěná kostra. Pouze zadní část s oknem byla plechová. Zadní plechová část byla od látkové části oddělena napříč přišroubovanou hliníkovou lištou.

Druhá verze střechy se vyskytuje u posledních vyrobených T57 limuzín. Střecha je buď celá plechová nebo má "přípravu pro dodatečnou montáž střechy Webasto". U této verze je použita umělá kůže (střechovice). Tato verze střechy se používala i u T75, T52 a prvních T57A. S vývojem střechy se také měnil tvar předního okna. Použítím látky nebo umělé kůže místo plechu se také o něco snížila cena vozu. Plechová střecha se nemusela lakovat... Změny v provedení střechy je možné pozorovat i u T30, T52, T54, T75.

kabriolet

luxusní kabriolet

T57 polokabriolet s dodatečně přikarosovanou střechou. Přestavby otevřených vozů na uzavřené byly dost časté, protože i přestože některé vozy měly trojitou izolovanou střechu, přeci jen do nich více foukalo a zatékalo. Původně to byl kabriolet (polokabriolet). Kufr a zadní blatníky jsou původní.

Další polokabriolet s dodatečně přikarosovanou střechou. Byl vyroben v roce 1933, ale protože v něm byla původní majitelce zima, nechala mu v roce 1934 přidělat pevnou střechu.

sportovní vůz

dodávka, nazývána též station wagon. Za příplatek byly dodávány T57 s bočními okny a odnímatelnými sedadly.

Tatra 57A
Označení Tatra 57A se začalo používat až dodatečně po zahájení výroby T57B. Na původní dokumentaci a na výrobních štítcích vozů označení "A" není.

Rozlišují se tzv. krátké T57A a dlouhé T57A. Krátké provedení mělo kratší převis zádě, záď měla prudší spád a rezerva nebyla napůl zapuštěna jako u dlouhé verze. Dlouhá verze měla záď s delším převisem, více splývavou a rezervní kolo je částečně zapuštěno do karoserie; krátká T57A zapuštění nemá. Na černé krátké T57A je víko kufru dodatečná úprava - původně má být místo kufru "zvon" pro uchycení rezervy, která není zapuštěna v karosérii.
Krátkému A se také někdy říká přechodový typ, protože karoserie už byla nová, ale podvozek se více podobal "čisté" T57, např. úzká skříň ventilátoru, malá kulatá nádrž na 25 litrů oproti dlouhému A které už mělo širší skříň ventilátoru a větší nádrž na 35 litrů (jako B).

Na T57A i B se nejčastěji montovaly světlomety zn. JORO (výroba v Novém Jíčíně, po znárodnění Autopal) s průměrem skla 200 mm nebo 170 mm. Výjimečně se montovaly Bosch s průměrem skel 170 mm nebo 200 mm. Sem tam se také objeví na nějaké T57A, B, nebo T75 s reflektory Meteor (Praha). Většinou s průměrem skla 200 mm.

Stěrač byl montován jeden.

T57A z roku 1936 (1935) mají odlišný volant (má placatější ramena), případně má místo plastového tlačítka houkačky menší tlač. jako u volantu T12, nebo T30 (použití u prvních Áček 1935), páčka ovládání benzinového kohoutu není vyvedena do palubovky. Je použit oválný motorek stěrače Bosch a pravděpodobně i klakson téže značky - požití i u elektroinstalace Scintilla.

Obě níže uvedené palubovky (1936 i 1937) mají spínací skříňku (a elektrickou instalaci) Scintilla. Lze to rychle poznat tak, že kontrolka dobíjení (číslo 19) je velmi blízko (je součástí) spínací skříňky. U instalace Bosch je kontrolka dobíjení samostatná a je umístněna výš, aby se pod ní věšla spínací skříňka (spínací skříňka PAL je shodná s Bosch). Rozdílů v elektroinstalaci Bosch a Scintilla je více - i schéma zapojení el.instalace je rozdílné (regulátor dynama Scintila je napojen na tři dráty, Bosch má dráty dva).

palubní deska 1936, elektroinstalace Scintilla

palubní deska 1937, elektroinstalace Scintilla

palubní deska 1938, elektroinstalace Bosch

Nárazníky pouzívané na T57A:
Tyto dvě verze jsou tovární. U T57A i T57B se také montoval zadní nárazník (za příplatek). Zřejmě ne každá T57A a T57B byla vybavena nárazníkem. Další individuální montáž nárazníku byla velice častá (hojně se používal nárazník z Tudora i jiných vozů ). Oba nárazníky jsou vypouklé.
První verze: používala se i u Áčka a prvního Béčka. Zřejmě uchycen pouze na skříni ventilátoru. Oba konce nárazníků slouží také jako držáky.

Druhá verze: používala se i u T75. Tento typ je uchycen na "Ypsilonech", které jsou uchyceny na skříni ventilátoru a pod převodovkou.

uzavřený čtyřmístný vůz, limuzína

uzavřený čtyřmístný vůz, krátký s přípravou pro stahovací střechu Webasto. Tuto variantu zřejmě měla pouze krátká "áčka".

otevřený čtyřmístný vůz, nazývaný též polokabriolet

sportovní vůz
Dodávány byly s pevným čelním sklem nebo (zřejmě za příplatek) s čelním sklem sklopným.
Bílá s červenými blatníky má přechodový (žehličkový) spodek (úzká prsa) a přechodové (žehličkové) zámky dveří.

Tady je jedna chuťovka, která vznikla pravděpodobně přestavbou T57a sport nahrazením plátěné střechy pevnou a výměnou dveří.

vojenské speciály, určený na export do Číny. Tatra vyrobila sérii asi 40ti vozů pro čínskou armádu ve dvou verzích: "malý číňan" (byl o něco jednodušší) a "velký číňan" (byl o něco složitější).

velký číňan
vybaven dvěma vertikálně postavenými rezervami v zadní části vozu.

malý číňan
Vybaven pouze jednou nebo dvěma rezervami, které jsou položeny na takové plošince nad diferenciálem
Tento exemplář se nachází ve Veteran museu v Bítově

station wagon T57A, nebo též kombík.
Od T57B STW se liší zejména přišroubovanou "placatou" lištou na dveřích a nemá falešné boční okénko. Řízení je vpravo. Za příplatek byly dodávány T57A STW s bočními okny a odnímatelnými sedadly.

čtyřsedadlový sportovní vůz, civilní provedení. Na rozdíl od polokabrioletu nemá pevné rámy oken dveří. Dveře jsou ukončeny pár cm nad stupačkou pravděpodobně z pevnostních důvodů. Jinak tvarově vychází z limuzíny. Okna jsou nasazovací

čtyřsedadlový otevřený vůz, provedení pro policii a četnictvo. Je vybaven náhradním kanystrem uchyceným na pravých dveřích. S velkou pravděpodobností se jedná o jediný vyrobený prototyp.

Tatra 57B

Výroba prvních T57B se v roce 1938 překrývala s T57A. Vozy T57B z té doby mají ještě řízení vpravo a akumulátor umístěn v kastlíku pod zadní sedačkou. Pozdější (zřejmě poválečné) T57B mají akumulátor umístěn pod kapotou na plechové stěně mezi motorem a řidičem (vpravo ve směru jízdy).

uzavřený čtyřmístný vůz, 1938

palubní deska, elektroinstalace Bosch, motorek stěračů JV (J.Vokáč), taktéž se požíval klakson téže značky - u elektroinstalací Bosch i Scintilla.

uzavřený čtyřmístný vůz, karosovaný asi jinou karosárnou. Má světlomety zapuštěné do blatníků a řízení vpravo

uzavřený čtyřmístný vůz, pozdější. Od T57A se vzhledově liší jinak tvarovanou (vypouklou) maskou kapoty, vzadu má otvíratelný zavazadlový prostor (to T57A nemá).

station wagon T57B
první provedení kombíku má ještě kapotu z T57A (!), podvozek je z typu B, boční lišta je vylisována ve dveřích (ve směru jízdy je ukončena do špičky), na dveřích je falešné větrací okénko (nelze otevřít). Volant je vlevo (oproti T57A STW).

Tatra 57B, karosovaná firmou Sodomka
Po 2.sv. válce dostal pan Říha (karosářský mistr u firmy Sodomka) podvozek z T57. Karosérii začal stavět doma a po nějaké době byl osloven, aby vůz dokončil přímo u Sodomky. Podvozek je také složen z několika verzí T57. Ono to vlastně Béčko ani není... Údajně se ji tenkrát říkalo "malá američanka", protože tvar přídě (a množství chromu) připomínal přídě amerických vozů 40tých let.

Další zajímavostí je kabriolet T57B.
Kabriolet vychází ze tvarů klasické limuzíny. Zajímavé jsou skládací sloupky oken. Údajně se vyrobila malá série o pěti kusech.

Velká rarita je kabriolet T57B s karoserií od firmy Uhlík

T57B na alternativni paliva:
dřevoplyn

plyn z dřevěného uhlí

svítiplyn, jeden dochovaný exemplář se nachází ve Vojenském technickém muzeu Lešany.

Tatra 57k

Model is not available yet.